Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hudební pedagog Pavel Jurkovič a jeho postupy při rozvíjení hudebnosti u dětí
KREJČÍ, Radka
Bakalářská práce se zabývá osobností Pavla Jurkoviče, hudebního pedagoga, zpěváka, instrumentalisty, autora písní a instrumentálních skladeb pro děti a mládež a publicisty. Zaměřuje se na jeho pedagogickou činnost vycházející z principů Schulwerku Carla Orffa, který je založený na přirozeném spojení hudby, jazyka a pohybu. Soustředila jsem se na životní cestu Pavla Jurkoviče a jeho názory a postoje týkající se pedagogické praxe. Podle názoru Pavla Jurkoviče hudební vzdělávání představuje nejen získávání hudebních dovedností a znalostí, ale hudba i pozitivně ovlivňuje osobnost člověka. Ve své práci jsem se zabývala kapitolami, které se týkaly hlasové výchovy, lidové písně, vokální tvorby pro děti, rytmických říkadel a her spojených s hudbou a pohybem, hry na tělo, instrumentálního souboru a poslechu. Připojila jsem rady a doporučení Pavla Jurkoviče, jak postupovat při hudebních aktivitách a jak pracovat s jeho notovým materiálem a metodickými příručkami.
Model of the world in the texts of children's folklore and peculiarities of its functioning in a modern children's literature (for example, Grigory Oster's poetry)
Lopatina, Elena ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
(česky) Tématem diplomové práce je "Model světa v textech dětského folkloru a zvláštnosti jeho působení v současné dětské literatuře (na příkladu poezie Grigorije Ostera)". Studie se zaměří na texty rýmů a satirickou poezii žáků uvedených v průzkumu studentů v nižších ročnících a studijní materiály on-line zdrojů. Pracovní plán pro splnění těchto úkolů: 1) identifikovat specifičnost dětského vědomí, které se odráží ve studovaném žánru dětského folkloru; 2) porovnat vlastnosti modelů světa v rýmu a satirické poezii; 3) zvážit, jak je tento problém identifikován v dílech současných autorů pro děti (především na básních G. Ostera). Analýza textových jednotek odhalí konkrétní dětský pohled, vytváření nových slov a jejich reflexi v textech těchto žánrů. Budou učiněny závěry charakterizující žánry dětského folkloru jako modelů světa, představující odlišná univerzální sémantická pole, která mají řadu specifických lingvokulturních a lingvopsychologických funkcí. V závěrečné kapitole bude také posouzena Osterova poezie pro děti jako příklad použití prvků dětských folklorních textů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.